Můj sen je být v A-týmu Slavie, říká mladík Beňo

Když člověk řekne “Slavia“, co se mu první vybaví? Určitě klub s bohatou historií a mnoho legend, jež oblékaly sešívaný dres od začátku plnění svých fotbalových snů. Příběhů hráčů A-týmů můžete nalézt mnoho, ale jak je to s mladými hráči, kteří teprve nakukují do oblasti profesionálního fotbalu? Kolik hodin týdně musí dřít, aby za pár let mohli stát před Tribunou Sever a vyslechnout poděkování věrných fanoušků?

Dnes se vám představí 18letý záložník, jemuž sudičky přisuzují zajímavou budoucnost. Ponořte se do světa mladých nadějí a poznejte jejich začátky.

 

Zdravíme Tě u našeho rozhovoru! Na úvod tě poprosíme, jestli by ses mohl naším, resp. vlastně i tvým, fanouškům představit.

„Jmenuji se David Beňo, jsem střední záložník, dnes už spíše ofenzivní, taková pozice “8”, dřív jsem hrál i defenzivního záložníka. Můžu naskočit i na stoperu. Snažím se hodně okoukat hru od Toniho Kroose, což je můj nejoblíbenější hráč.“

Brzy ti bude 19 let. Jak dlouho už oblékáš sešívaný dres?

„S dvěma krátkými přestávkami už od 8 let. Prošel jsem všemi kategoriemi přes přípravku, žáky, pak všechny dorosty a teď jsem v juniorce.“

Za tu dobu si musel odehrát desítky,  ne-li stovky zápasů. Vedeš si jejich statistku? Přeci jenom klub jako Slavia se musí snažit naplno využít nabytost kádru a snažit se odehrát v sezóně maximum. Víš nějaké sezónní maximum, kolik bylo zápasů včetně turnajů?

„Zápasů byla obrovská spousta a abych řekl pravdu, tak si zatím žádnou statistiku nevedu. Řekl bych, že nejvíc zápasů jsem odehrál v kategorii U17, kde byla liga. Do toho mám za sebou velké množství reprezentačních srazů, kde jsme hráli o Euro U17. Navíc jsem byl ve Slavii přerazen do U19 a občas jsem šel i za “17tku”, například na Bican Cup nebo na Derby.“

Jak se kluk během dospívání soustředí na fotbal? Přeci jenom koukat po holkách či sezení s partou je pro mladého kluka lepší pomyšlení, než na sebe nechat řvát trenérem za špatnou přihrávku.

Já mám v tomhle velké štěstí, že to mě nikdy nelákalo. Alkohol nepiju a skoro nikam s kamarády nechodím. Mám v hlavě jen fotbal a můj cíl je hrát ho profesionálně. I kdyby se mi to nepovedlo, tak jsem si jist, že to nebude kvůli tomuhle, protože od fotbalu mě nic neodradí. Navíc ten sport beru jako zábavu, něco co mě hrozně baví, takže se na tréninky těším a ne že bych přemýšlel, jestli něco zkazím nebo že by na mě trenér řval.“

U fotbalu si přes dospívající léta zůstal a nepřestal s ním jako několik kluků. Je důležité mít nějakého mentora či kamaráda, který ti řekne: “holek bude dost, soustřeď se na fotbal!“

„Já si myslím, že na tohle si každý musí přijít sám a je to o každém, jak si to nastaví v hlavě. Už jsem poznal pár kluků, kteří měli ten talent velký, ale přístup nebyl nic moc a i když se jim to kdokoliv snažil tlouct do hlavy (rodiče, trenéři, agenti), tak pokud hráč nechce, nikdo s tím nic nezmůže. A přesně jak říkáš, holek bude vždycky dost, takže teď se těmito věcmi nechat vykolejit by byla podle mě chyba.“

Kdo tě udržel u fotbalu, když přicházely stavy se na to vykašlat a zkusit něco jiného?

„Díky bohu jsem nikdy žádný takový stav neměl. Nikdy jsem se na něj nechtěl vykašlat. Samozřejmě, že každý má špatné období, kdy se nedaří, nejde to. Já si tohle období zažil na podzim, když se pár zápasů prohrálo, do toho jsem byl zraněný a vyvrcholilo to katastrofálním výkonem s Bohemkou. V tu chvíli mě nejvíc podrželi rodiče se sestrou, kteří mi vytvářejí výborné zázemí, za každé situace mě podporují a vždy se na ně můžu spolehnout. Poradili mi ať se trošku odreaguju, na chvilku vypnu a pak jsem do toho mohl zase naskočit naplno.“

Pro svůj věk jsi zařazen ve skupině nejvyšší dorostenecké soutěže, ale už si stihl nakouknout i do juniorského týmu. Jak vnímáš probíhající sezónu?

„Tahle sezona je pro mě poslední v dorostu. Navíc už jsem nastálo přesunutý do juniorky, která ale trénuje dopoledne, což vzhledem ke škole a maturitě vždy nestíhám, a tak chodím na tréninky střídavě s juniorkou a “19”. Podle toho, jak to stíhám. V tomhle je to trochu složitější, ale jinak to je bez problémů.“

Od tvých patnácti let ti chodí pozvánky do reprezentace. Co pro tebe znamená nosit národní dres? Je to “jen“ povinnost dojet na sraz a odehrát nějaké zápasy, nebo je to i v tak mladických letech pocta nosit lva na hrudi?

„Pro mě je to obrovská pocta a splněný dětský sen. Určitě to neberu jen jako povinnost, je to naopak čest. Myslím si, že by si spousta kluků v mém věku přála hrát za reprezentaci. Já bych to přál každému, protože pocitu jaký máte, když stojíte na začátku zápasu při hymně v národním dresu vedle svých kamarádů se asi nic nevyrovná. Navíc tu máme úžasnou partu, je tu velká sranda, takže si každý sraz užívám.“

Jak vlastně jde stíhat trénování na Slavii a plnění reprezentačních povinností se školou? Vycházejí učitelé takovým studentům vstříc, nebo jsou to pro ně pouze kopačky, které se vyhýbají škole.

„Popravdě to jde fakt těžko. Naštěstí mám skvělou třídní učitelku. Pomáhá mi a nejednou mě zachránila. I další učitelé jsou v pohodě. Jen s jednou z učitelek trochu bojuju, v oblibě mě moc nemá a sport příliš neuznává. Tam je to celkem těžké, ale s pomocí spolužáků to celkem v pohodě zvládám.“

Pryč od školy a zpátky k fotbalu. Slávistická U19 je v probíhající sezóně na 6. místě. Je to špatné nebo dobré umístění. O čem je tato soutěž? Technika, rychlost nebo něco specifického pro tuto věkovou kategorii?

„Umístění by určitě mohlo a mělo být lepší, jako Slavia by jsme měli bojovat o nejvyšší příčky. Bohužel to v této sezoně bylo složitější, museli jsme se sehrávat s ročníkem 2000 a nás z devětadevadesátek moc nezůstalo. Oproti předchozím dorostům je určitě největší rozdíl v soubojích, ale abych neříkal jen fráze, tak je těžší si zvyknout na cestování. Například do Karviné jedete čtyři hodiny vlakem, máte tam hodinu na rozcvičku a pak jdete celý ztuhnutí hrát. To je rozdíl, protože U19 je v dorostu první celostátní soutěž.“

Jaký si typ hráče? Rychlost nebo technika? Jaké jsou tvé silné a naopak slabé stránky, na kterých je třeba zapracovat?

„Sám sebe bych specifikoval spíš jako techničtějšího hráče než rychlostního. Můj hlavní úkol je rozehrávat hru, dostávat balon z obrany k útočníkům. Jako svoje nejsilnější stránky bych řekl kopací techniku, přihrávka, střela, čtení hry. Jako největší slabinu bych viděl občasné vypadávání do defenzivy, kdy si třeba nenaberu hráče, nebo se nevrátím tam, kam bych měl. Na tom musím hodně zapracovat.

Od nové sezóny bylo rozhodnuto o zrušení juniorských týmů a možností založení B-týmů. Co si o tom myslíš? Je to změna k lepšímu, když si mladí hráči budou moci ověřit své schopnosti se staršími hráči?

„Je to určitě skvělá změna. V tomhle věku je podle mě nejdůležitější hrát co nejdříve dospělý fotbal, takže to je určitě pozitivní změna. Mě osobně mrzí, že se to nezavedlo dříve.“

Další otázka padá na sociální sítě. Jak to máte v kabině, zakazuje trenér během tréninkových jednotek či zápasů používání mobilů a snaží se vás navést pouze na myšlení ohledně fotbalu?

„Když přijdeme do šatny, tak většina kluků chodí dřív, takže každý mobil ještě používá. Ale dvacet minut před tréninkem se už nepoužívají a každý se připravuje na trénink. Před zápasem jsou zakázané, na reprezentaci jsou zakázané používat na společných akcích, jinak jsou volně povolené.“

Jaký je tvůj fotbalový sen? Je to A-tým Slavie nebo rovnou Real Madrid? Co proto musí takový kluk z Česka vůbec udělat, aby se dokázal tak vysoko dostat?

„Můj hlavní cíl a sen je A-tým Slavie a pro to udělám všechno, Real Madrid by sice byl krásný, ale jsem nohama na zemi a k takovému dalekému cíli se neupínám. Určitě je zatím obrovská spousta černé práce, kterou lidi nevidí a v neposlední řadě vůle se překonávat, když se nechce.“

Blížíme se ke konci našeho rozhovoru a nám nezbývá nic jiného, než ti popřát všechno nejlepší během tvé kariéry a doufejme, že bude v červenobílém dresu! Nikdy neříkej nikdy, ale zeptat se musíme. Odmítají se nabídky Sparty?

„Já děkuji za rozhovor! Sice se nikdy neříká nikdy, ale v tuto chvíli jsem ve Slavii spokojený, takže bych nabídku Sparty zřejmě odmítl.“

A co taková Sparta Krč? 🙂

„Sparta Krč naštěstí se Spartou kromě jména neměla nic společného takže je to v pořádku.“

(Pzn.: David odehrál pár sezón v SK Sparta Krč.)

 

 

 

 

 

 

 

🔴⚪🤫

Příspěvek sdílený David Beňo (@benodavid6),