Komentář: Pýchu předchází pád

Nejzbytečnější pohár nesoucí název China cup je společně s reprezentační pauzou fuč a to znamená jen jediné! Naše milovaná kapr liga je zpět! A že se dělo věcí! Vše začalo krásným odpoledním fotbálkem na Stínadlech, kam zamířili přeborníci ve ztrácení zápasů z Letné. Svou pověst potvrdili i nyní, když gólové vedení vymazal odchovanec našich barev Červenka, který společně se slávistou Trubačem přispěl k potěšující remíze. Třešničkou na dortu budiž večerní utkání ve Štruncových sadech, kde padla místní Viktoria. Ta se po bezzubém výkonu a kontroverzním závěru nedokázala vzepřít osudu a opět ztratila! Radostným zjištěním budiž to, že i nyní zde byl rukopis ze slávistické dílny.

Stíhání namistrovaných kreatur

Po podzimní části to vypadalo opravdu bledě. Buďme realisté, nikdo nečekal, že tak zkušený tým bude ztrácet. A světe div se! Pavel „všude je chyba, jen ne ve mně“ Vrba se svými svěřenci zřejmě podcenil vše, co se dalo. Remíza na území namlsané Olomouce byla jen malé, bezúčelné varování. Přišla další facka od kata z Jihlavy, který ve Štruncových sadech navázal na zodpovědný defenzivní výkon proti nám. Není divu, že přišel strach. Strejda Šádek si tak radši zajistil odložení zápasu z důvodu „špatného terénu“. Jestli to jen nebyly střevní potíže :).

Jenže váhání v lize nemělo vliv na pouť po Evropě. Po vyřazení Partizanu přišel na řadu slavný Sporting, který si i přes značné potíže postup pohlídal. Následný výlet na zlínskou Letnou byl ve znamení štěstí, protože zde dokázali po chybě „Petrželova černocha“ vyhrát nejhubenějším možným rozdílem.

Včerejší utkání mě ovšem potěšilo nejvíce. A to nejen proto, že jsem viděl celé utrpení Plzně. Gól vstřelil odchovanec našeho klubu Petr Mareš. Branka se nakonec ukázala jako rozdílová při výhře 2 : 1. Radost podtrhuje i výkon našeho kmenového hráče Matěje Chaluše. Kapitán lvíčat odvedl další famózní výkon, jímž si hlasitě říká o šanci v červenobílém v příští sezoně!

Atmosféra houstne, křik po videu neutichá

Plzni chybí dvanáctý hráč – velmi podstatný člen týmu. Na výjezdech je jen hrstka nejvěrnějších, pokud vůbec. Příkladem budiž zápas ve Zlíně, kam přicestovalo přibližně patnáct kluků s vlajkou družebního Brna. Tohle má být první tým ligy? Opravdu? A ani doma to není nijak dech beroucí. Žádný z jarních zápasů včetně těch evropských nebyl vyprodán. Například na Jihlavu přišla jen čtyřtisícovka fanoušků, což je bída. Ve dnešním utkání s Mladou Boleslaví se někteří pakovali už za stavu 2 : 0, tedy někdy v osmdesáté minutě.

Samotný výsledek nakonec skončil nejlépe jak mohl – prohrou Plzně. Ale ta se vůbec nemusela, možná ani neměla stát! V posledních minutách se totiž stala jedna kuriózní situace, která smrděla vyrovnáním. Po odrazu se naskytla mela čtyř hráčů na čáře a hned z několika pohledů to nasvědčovalo branku. Video? Kdepak, to se na zápasy Plzně nedává. Ač se teď udělá velké haló, myslím, že mohou být rádi, když se jim vyhýbá. Nemusíme nijak dlouze vzpomínat, těch zápasů, kdy dali gól z ofsajdu, nebylo málo.

Pokora, respekt, sebereflexe

Tři klíčová slova. Přesně to nás může dovést k úspěchu. Neúspěchy Plzně nebo snad Sparty jsou skvělé a všem nám dělají radost. Ale nijak nám nepomohou. Jediné, co nás dostane do výhodného postavení, je selský rozum. Ať se hraje s prvním nebo s posledním, pokaždé je to boj o tři body. Musí se do toho vložit vše, jak na hřišti, tak na tribuně. Ne nadarmo se říká, že fanoušci tvoří půlku úspěchu. Kdo ví, jak by to dopadlo s Olomoucí, nebo při derby, nebýt fanoušků. Úctyhodný je ovšem charakter a odhodlání týmu. To upevňuje trenér fanatik, který pro fotbal žije. V kabině je skvělá parta, co za sebou stojí a odpracuje vše na 120 %.

To je něco, co například ve Spartě nefunguje. Různorodost hráčů, národností, kultur, názorů. Boj za klub do krve, do posledních chvil, tohle našemu rivalovi chybí. O vedení, které absolutně neví, co vlastně dělá, snad nemá smysl mluvit. Slavia je nohama na zemi, hráči dřou. A tak to má být. Styl, jímž se chceme vydat, je neskutečně náročný po fyzické i psychické stránce. Základem úspěchu je nerozprodat kádr v letní přestávce, což nás poslalo do kolen po předposlední mistrovské sezoně.

Jeden za všechny, všichni za jednoho!

Nebude to jednoduché, je před námi velký kus práce. Slavia se vydává novým směrem, transformuje se za chodu. Pohodě nepřihrávají ani informace o CEFC. Nedělejme si iluze, jsou děsivé. Mám strach. Věřím, že nejsem sám. Nic to ovšem nemění na faktu, že za klubem budu stát, ať se děje cokoliv. I když se nedaří. Slavia je jedna velká rodina, která drží spolu. Ať jsou časy zlé či dobré, jedno se nemění – naše odhodlání a láska ke klubu. Když se podívám na hřiště, vidím jedenáct vlčáků bojujících za klub a za společný triumf. Posunu-li svůj pohled o kousek dál, na lavičku, vidím člověka s vizí a zápalem pro věc. Vedle něj sedí sedm kluků čekajících na svou šanci. Jedno vím jistě – dají do toho vše.

Tohle se nám musí nechat, to společné pouto mezi hráči a fanoušky je silné. Dokážeme se navzájem vybičovat k enormním výkonům. Není to jen fotbal. Je to vášeň, životní směr, náboženství. Dnes nás čeká další zápas, který je velmi důležitý. Vezmi své blízké a pojď podpořit Slavii. Vytvořme dnes společně elektrizující atmosféru a doveďme náš tým za třemi body!

Foto: Slavia.cz, Tribuna Sever