“Mým snem je hrát za první tým Slavie!“ říká nadějný Rovlan Muradov

Ve svých čerstvě dosažených dvaceti letech řádí ve středu zálohy naší juniorky. Řeč je o šikovném Ázerbajdžánci s číslem šest – Rovlanu Muradovovi. Pro české fanoušky je velkou neznámou, jelikož fotbal, ve kterém vyrůstal je velkou neznámou. Jak to chodí v jeho mateřské Gabale, ve které se zrodil jeho přístup, ale také zda se mu líbí české holky, to vše se dozvíte v dalším z rozhovorů s mladíky z juniorky!

Ahoj, na úvod tě rovnou poprosíme, aby ses představil našim čtenářům. 

„Jmenuji se Rovlan Muradov a pocházím z Ázerbajdžánu. Do konce minulého roku jsem byl hráčem Gabaly, nyní jsem hráčem Slavie Praha. Mimo jiné také reprezentuji svou zemi v národním týmu.“

Jaká byla tvá cesta do Slavie? Jak velký je to přesun pro člověka, který doposud působil pouze ve své rodné zemi? 

„V lednu jsem přišel do Slavie na zkoušky. Absolvoval jsem pár tréninků, přípravných zápasů a klub se rozhodl mě podepsat. Přesun nevnímám nijak dramaticky, jsem profesionál, dělám svou práci a nemá to na mě žádný vliv.“

Budeme tě vídat v sešívaném dresu i v další sezóně, nebo po této sezóně zamíříš zpět do Gabaly?

„Rád bych zůstal, ale to nezáleží jen na mě. Je to také na klubu, zda-li o mě bude stát i nadále. Věřím ve svůj potenciál a sílu. Do každého tréninku či zápasu odevzdám vše, abych trenérům ukázal své kvality a to, že si zasloužím pokračovat.“

Nové místo sis, soudě dle aktivity na Instagramu, okamžitě oblíbil. Kde trávíš nejvíce času?

„Ano, Praha je opravdu strašně super město. Nejvíce času trávím na náměstí Míru a náměstí Republiky.“

Ještě tu máme dotaz od fanoušků. Co ty a české holky? 🙂

„Samozřejmě, že Češky jsou krásné. Každá země je v tomhle nějak specifická. Ale holky nejsou hlavní důvod, proč jsem tu. Jsem tu kvůli fotbalu, takže první místo má moje kariéra a klub, kterému obětuji nejvíce.“

Zpátky k fotbalu. Jaké jsou rozdíly mezi tvým domovem a Českou republikou co se týče fotbalu? 

„Dle mého je velký rozdíl ve fyzickém vypětí a agresivitě.“

Je obtížné si zvyknout na nový tréninkový systém, nebo je stejný s tím v Gabale?

„Je pravda, že se to hodně liší. Už od základů. Ale není to nic, co bych neměl zvládat. Dělám vše, co se mi řekne, na sto procent.“

V juniorském týmu je spousta cizinců. Jak probíhá komunikace se spoluhráči v kabině a na hřišti?

„Fotbalový jazyk je téměř všude stejný, takže se dorozumíme jak na hřišti, tak v kabině.“

 

Nyní začala nadstavba juniorské ligy, kde jste začali vítězstvím i díky tvým gólům. Jak bys celkově  ohodnotil tuto soutěž, která v ČR tímto ročníkem končí?

„Soutěž není špatná, je tu hodně kvalitních hráčů, týmů. Zápasy se hrají v dobrém tempu, je to dost vyrovnané. I proto se snažím odvádět nejlepší práci pro svůj tým, protože úspěch týmu je důležitější, než úspěch jedince.“

Do týmu se chodí rozehrát i hráči A-týmu, je to pro tebe motivace potkávat se na hřišti s hráči prvního týmu Slavie? Bylo by tvým snem vypracovat si místo v týmu Jindřicha Trpišovského?

„Samozřejmě, je to obrovská motivace nejen pro mě, ale i pro ostatní kluky. První tým je mým velkým snem, proto pro něj dělám vše, co je v mých silách!“

Čím si myslíš, že bys mohl zaujmout trenéra A-týmu, aby si tě vytáhl k sobě?                      

„Pílí, prací a trpělivostí. Do všeho jdu naplno, nic nevypouštím. Dokonce si dávám i tréninky navíc. Když dostanu šanci, budu vždy připraven!“

Sleduješ zápasy A-týmu? Pokud ano, jak hodnotíš fanoušky Slavie, kteří vytváří po celý zápas nezapomenutelnou atmosféru?

„Jistě, navštěvuji téměř každý, když můžu. Fanoušci jsou naprosto neskuteční, v dobrém slova smyslu. Jsou naprostou jedničkou v české lize. Když jsou na stadionu, tým žene vpřed síla, mají větší motivaci.“

Jaký je tvůj fotbalový sen? O čem sní kluci v zemi jako je Ázerbájdžán?

„Mým snem je hrát za první tým Slavie. Časem se chci dostat více na oči a hrát fotbal na ještě vyšší úrovni, ale je přede mnou dlouhá cesta.“

Máme tu konec rozhovoru a nám nezbývá nic jiného než ti poděkovat za čas a popřát ti hodně štěstí! Poslední otázka padá na český jazyk, zvládáš ho? Co taková řeřicha nebo pampeliška? 🙂

„Děkuji za pozvání, vážím si toho. Na závěr musím říct, že čeština není vůbec jednoduchá! Díky klubu mám hodiny češtiny dvakrát týdně, za což jim patří dík. Snažím se učit co nejvíce to jde, věřím, že se den ode dne zlepšuji. Tyhle slova jsou o něco náročnější, ale říct je umím.“

 

Foto: Slavia.cz, instagram: Ruvlan Muradov