Triumf po šestnácti letech!

SK Slavia Praha 3 : 1 FK Jablonec

Je to tam! Sešívaný národ získal po šestnácti letech pohárovou trofej. Ve středečním večeru se naši hrdinové střetli s Jabloncem. Zatímco severočeský klub přijelo podpořit na čtrnáct set fanoušků včetně družby z Jelenie Gory, slávisty hnalo vpřed přes dva tisíce nejvěrnějších. Po výhře nad Plzní byla od zápasu velká očekávání, všichni Slavii věřili a vkládali do ní velké naděje. Souboj dvou finalistů tak sliboval atraktivní bitvu plnou branek, ale také skvělého supportu a pyrotechniky!

Na utkání jsme cestovali se zodpovědným předstihem, na místě činu jsme byli pár hodin před výkopem. Během cesty jsme narazili na několik zúžení a karambolů, ale také jsme projeli Mordorem, kde létaly kapky o velikosti golfových míčků. Takový déšť se do Boleslavi ale naštěstí nedostal. Po večeři a pár pivech jsme potkali několik skupinek slávistů, kteří přijeli před autobusy Tribuny Sever.

Ve chvíli, kdy se nám měl otevírat sektor, jsme pomalu dopíjeli a vyráželi na svá místa. Dorazili jsme přibližně půl hodinu poté, co mělo být otevřeno, jenže stále nebylo. Na dotaz kdy hodlají otevřít, přišla stručná odpověď: „jo hoši, to my nevíme“. Když už do sektoru nakráčeli i želvy Ninjové v černém, mohlo se konečně otvírat. Šacování proběhlo překvapivě v pořádku. Záhy jsem ale narazil na další problém – zavřené občerstvení. K budce jsem tedy přišel a zabušil. Lidé uvnitř nevěděli, která bije, netušili ani to, že projít sektory není možné a že se ke druhému okénku nemohu dostat.

Myslím, že ti lidé mě začali nenávidět. Po mém příchodu se totiž utvořila nekonečně dlouhá fronta, která se vůbec nehýbala. Lidé byli nervní, nebylo pivo, které výčepnímu stále pěnilo. Někteří, včetně mě, čekali ve frontě i půlhodiny. Bohužel, v Mladé Boleslavi to není poprvé, je to tu zcela běžné. Hlavně, že vedení Slavie varovalo pořadatele, že tak malý stánek nemůže za žádných okolností stačit pro 600 lidí. Prý ano, tak tedy díky!

Po mém návratu na tribunu se už nějakou chvíli hrálo. A fandění znělo suprově! Za to výhled z naší klece nebyl příliš super, protože tyhle ploty nemají ani v zoo. Hra byla zprvu vyrovnaná, první šanci si připsal po deseti minutách až Masopust. Šikovný středopolař vystihl chybnou rozehrávku Slavie a štrádoval si to sám na Koláře, jemuž mířil mezi nohy. Náš gólman své „betony“ zacvakl včas a gólu zabránil!
Sešívaní následně uvedli v platnost otřepané přísloví „nedáš – dostaneš!“ Následný útok vedl Frydrych, jenž našel přetaženým centrem na zadní tyč Zmrhala. Náš kapitán si balon zpracoval a posílal zpět do ohně. Míč proletěl malým vápnem mužů v zeleném až k Teclovi, který svým bývalým spoluhráčům nedal šanci a poslal Slavii do vedení!

Po našem gólu byla k vidění první optická prezentace zápasu, měl ji na starosti Jablonec. Ve svém sektoru odpálili pár ohňů, k vidění byli i balonky a nápis „z předměstí do Evropy!“.

Mezitím se hra uklidnila, žádný z týmů netahal za delší kus provazu. Až po půlhodině hry přišla šance, ze které padla i branka – bohužel do naší sítě. Svěřenci Petra Rady zahrávali přímý kop, jenž byl umístěn kousíček od rohového praporku. Na centr si naskočil Pernice, jehož hlavička překonala Koláře a směřovala na Ngadeua. Kamerunský bek se snažil odkopnout, leč neefektivně. Balon mu sjel po noze a napálil ho jen do tyče, od které se odrazil za čáru.

Ze sektoru Slavie se hned ozvala bouřlivá podpora, při které se naši borci hnali za vedoucí brankou. A ta na sebe nenechala dlouho čekat! Nejdřív z úhlu pálil Zmrhal, jehož tvrdý projektil vyrážel Hrubý na roh. Exekuci standardky si vzal na starost Stoch, jenž zaslal do malého vápna nabídku Teclovi a ten se podruhé nemýlil! Slavia tak před odchodem do šaten vsítila branku na 2 : 1!

Druhá půle začala kartioniádou Tribuny Sever, která zahalila celou východní tribunu do červenobílých fólií. Support se stále udržoval v lehce nadprůměrném měřítku, ale poté, co jsem se přesunul do bočního sektoru, jsem zjistil, že nefandí zdaleka všichni. Kraje byly zkrátka bídné. Hra byla vyrovnaná, první důležitý zákrok si musel připsat až v šedesáté minutě Hrubý. Ten čelil nebezpečné střele Součka, kterému pěkně přisunul balon Hušbauer. Střela našeho záložníka směřovala pod břevno, gólman předvedl parádní zákrok!

Na druhé straně bojiště mohl přijít problém, kdy šel v našem vápně k zemi Jovovič. Sudí Zelinka zůstal klidný, penalta se tak nekonala. V jednasedmdesáté minutě se v našem sektoru rozpoutalo peklo, přesněji pyropeklo. Stroboskopy, několik ohňů a chorál „město se třese“ doslova otřásal malým městským stadionkem. Hned po odpálení pyra pod náš sektor naběhlo několik desítek okrunýřovaných fízlů, pořadatelů a hasičů, následně byla hra přerušena.

Vzrušení bylo také na druhé straně barikády, u sektoru Jablonce. Jeden z fanoušků tam spadl na sedačku a zapadl mu jazyk. Zasahovat musela i záchranka. Doufáme, že je v pořádku!

Po pěti minutách, kdy byla přerušená hra, se opět začalo hrát. Vstup do hry to ale nebyl zdaleka dobrý, tedy rozhodně ne pro naše barvy. Na roh si v našem vápně naskočil Zelený, jehož hlavička zaplavala těsně nad břevnem. Velké štěstí.
Během ubývajících minut bylo velmi vtipné pozorovat to, jak pomezní rozhodčí kličkuje mezi fízly podél své lajny. Věříme, že nasazení těchto jednotek prospělo celé situaci!

V devadesáté minutě přišla rozhodující branka zápasu, kterou měl na svědomí paradoxně dosud dobře chytající Hrubý. Brankář hostů si vyběhl pro balon až na hranici vápna, kde svedl souboj se Škodou, po kterém mu vypadl balon přímo do míst, kde mířil Stoch. Pro slovenskou hvězdu nebyl problém doklepnout balon do prázdné branky!

Hra se následně hodně kouskovala, jelikož naši hráči radši volili jisté přerušení akce faulem, než aby si komplikovali život a pouštěli soupeře do nepřipravené obrany. Šance mužů v zeleném nepřicházela, naopak červenobílí mohli navyšovat vedení! V šesté nastavené minutě dostal perfektní balon od Dannyho na vápně Hušbauer. Naší „desítce“ ale nevyšlo zpracování, stejně jako následná střela, která mířila mimo. To naše borce mrzet nemuselo, pár okamžiků poté byl totiž slyšet závěrečný hvizd, což znamenalo jedno. Jsme šampioni!

 

Všichni se těšili na bujaré oslavy s hráči, na to, že skoro spadne celý dům. Jenže to by tady nesměla být banda fízlů, pořadatelů a ubohý scénář FAČR. Přebírat pohár nejdál od svých fanoušků, nepustit je ke svým hráčům a ještě sabotovat děkovačku, která nebýt iniciativy Přemka Kováře vůbec být nemusela, je opravdu hnus. Krásný český model. I tak našim hráčům patří velký dík za to, jak bojovali za náš milovaný klub. Další utkání hrajeme v pondělí na Dukle, kam půjdeme všichni! Do konce ligy zbývají tři kola, užijme si je proto ve velkém stylu! Ať žije Slavia!

Fotografie: VeruPhoto, Tribuna Sever

One comment on “Triumf po šestnácti letech!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *