Smutek, zmar, bezmoc…

SK Slavia Praha 1 : 3 FK Jablonec

V krásném sobotním odpoledni, kdy náš Eden rozzářila zář slunce, jsme přivítali posledního soupeře, jenž tuto sezonu zamířil do Edenu. Přijel Jablonec, náš sok, jehož jsme nedávno porazili ve finále MOL Cupu. Utkání slibovalo hezký fotbalový zážitek, jelikož proti sobě nastoupily týmy bojující o poháry. Zatímco si sešívaní mohli upevnit svojí druhou příčku, severočeši se snažili posunout na lepší. Skvělému fotbalovému zážitku napovídala i kulisa, náš svatostánek byl poměrně slušně zaplněn.

Před samotným zápasem proběhla schůze členů Odboru Přátel v hotelu Slavia. Hovořilo se zde o současném rozpoložení Slavie, pár slov řekl i Martin Krob, generální ředitel klubu. Dále se představovaly odbočky, dozvěděli jsme se o následujících akcích a dalších zajímavostech. K vidění byl i krásný okamžik, kdy jedna věrná slávistka, paní Lažanská, předvedla nádherné gesto. Sedmdesátiletá srdcařka slíbila odboru přátel, že zafinancuje výrobu repliky středoevropského poháru, jenž Slavia získala před osmdesáti lety! Celá výroba sahá do částky sto tisíc, paní Lažanské tedy patří velký dík a uznání!

Nyní hurá na fotbal! Kouč Jindřich Trpišovský se zřejmě drží rčení „vítězná sestava se nemění“, a tak nastoupila stejná jedenáctka jako na Dukle. Nutno podotknout, že výkon na Dukle nebyl nijak skvostný. I proto jsem měl lehce skeptické očekávání. To mi ještě víc rozladil jakýsi jouda v kotli, který přišel se šálou Teplic. Prý to měl být vtip, že přeci nikdo nechce, aby Plzeň vyhrála. Ha, to je sranda. Opravdu může být někdo tak hloupý, aby přišel do kotle Slavie Praha se suvenýrem nějakého jiného klubu? Jak se věci mají, mu jeden z kolegů vedle mě vysvětlil velmi rychle a náš bavič svou šálu schoval.

Přenesme se od joudů na hřiště, kde bylo již od prvních minut na co koukat! Vstup do utkání nám vyšel vcelku slušně. Za hlasité podpory Tribuny Sever naši borci ubránili dva rohové kopy a ohrozili bránu soupeře. Vše skvěle vymyslel Stoch, jenž našel svou dlouhou „svící“ Zmrhala. Kapitán sešívaných sklepával hlavou na Frydrycha, který si balon zpracoval a napálil levou placírou k tyči, kam se včas vymrštil Hrubý! A další šance! Ta přišla pět minut poté od Frydrycha, nyní si jí vzal na paškál Souček, když hlavičkoval těsně nad břevno po dalším z centrů Stocha!

Zatímco my jsme šance promarnili, hosté ne. Ba naopak, oni ani šanci neměli, ale gól vstřelili stejně. Považanec se chytře obtočil kolem Hušbauera a napřáhl z velké dálky. Jeho střela letěla k tyči, kam Kolář nedosáhl, byť mohl. Velmi laciný, zbytečný gól. Naši borci neskládali zbraně, ba naopak! Hušbauer měl na kopačce vyrovnání, když pálil zpoza vápna. Jeho střelu Hrubý vyrazil jen před sebe, kde měl zlomek vteřiny na zareagování Sýkora, který nakonec odkrytou svatyni netrefil.

Hru Slavie svazovala řada nepřesností a neochota se pohnout, chtít balon. Všichni jen koukali na hráče s míčem a čekali, co asi vymyslí. I kvůli tomu se Stochova přihrávka stala kořistí Holeše, jenž svůj dlouhý sprint završil přihrávkou na vápno, kde stál osamocený Chramosta. Tomu pomohla při střele teč, která trochu změnila směr střely a poslala balon za záda Koláře. Nyní chyboval Frydrych se Součkem, kteří si špatně rozebrali hráče. Nikdo nevěděl, kdo koho má, natož kde. Tohle je zkrátka chyba v komunikaci.

Herní nemohoucnost se stále prohlubovala, zejména díky aktivitě a presování Jablonce. Naši hráči jen stáli, snad se ani nechtěli pohnout. Téměř každá přihrávka či tažení balonu končilo chybou. Vše bylo řešeno strašně naivně, špatně. Až po dlouhém čekání přišla první přímočará akce, kterou trochu náhodně vytvořil Frydrych. Ten poslal prudký pas na polovinu hřiště, který následně zúročil Sýkora v rychlý brejk, jenž zakončil těsně nad břevno!

Po půlhodině hry mířili zeleně odění do dalšího brejku vně naší otevřené obrany. Za záchranou brzdu zatáhl Jugas, který fauloval pár metrů před naším vápnem. Následný přímý kop zahrál Trávník, jenž zvolil jako řešení oblouček přes zeď, který se dostal i za záda Koláře. Tuhle střelu měl rozhodně mít, nebylo to nic nechytatelného.

Následně vytáhla skupinka fanoušků transparent mířený na Jaroslava Tvrdíka, jenž poukazoval na jeho minulost a na nesouhlas některých fanoušků s jeho přítomností v našem klubu. Fandění šlo strmě dolů a stadionem se častěji ozýval pískot než podpora týmu. Nelehkou situaci měl speaker, který se snažil eliminovat hvizd na hráče fanděním, byť ostatní nepříliš spolupracovali.

Slavia v posledních minutách první půle zatlačila, měla pár náznaků či střel, jenže vše mířilo převážně vedle, nebo to nebylo dotaženo vůbec. Za zmínku snad stojí jen dalekonosný pokus Jugase, který krotil jak jeden z obránců tečí, tak Hrubý za postranní čarou. Gól to ale nebyl, kopal se jen roh.

Do druhé půle jsme vkročili se dvěma změnami, kdy do hry naskočil Danny a Škoda, kteří nahradili Tecla se Zmrhalem. A úkol zněl jasně – udělat se zápasem cokoliv, co je přijatelnějšího než potupná prohra. K první brance měl hned ve dvou případech blízko náš kapitán Škoda, který po Zmrhalovi převzal pásku. Nejdříve hlavičkoval nad břevno, pár minut poté pálil v pádu těsně vedle levé tyče! Po hodině hry pálil prudce Hušbauer, ale Hrubý balon odvrátil pryč od brány. Z následné akce se dostal k malému vápnu s míčem na kopačkách Danny, ale ani on nedokázal zrzavého šikulu propálit.

Dvacet minut do konce otestoval konstrukci brány opět aktivní Hušbauer, jenž trefil přízemní střelou tyč! Minutu poté pálil z dálky po přímém kopu Stoch, jehož pumelici brankář boxoval jen nejistě před sebe, kde bylo hned několik vlčáků v sešívaném, kteří se drali do koncovky. Jenže marně, obrana balon odkopla.

Gól nakonec přišel, ale pozdě. Deset minut před koncem se probil do vápna Sýkora, který svým tečovaným pokusem konečně překonal Hrubého. Na rozdíl jediné branky mohl snížit pět minut před koncem Jugas, ale dobře hrající bek na malém vápně netrefil balon dle svých představ a prázdnou kasu netrefil. Chvíli na to měl po centru Dannyho dobrou hlavičku Frydrych, kterému jeho gólovou radost sebral na čáře stojící obránce hostů.

Více už jsme v zápase nezvládli a po sérii šesti zápasů bez prohry to přišlo – prohráli jsme. V prvním poločase hráči absolutně vypnuli, nefungovali. Těžko říct, čím to bylo. Následně projevili velké úsilí, chtíč, odhodlání, ale to přišlo bohužel příliš pozdě. Lidé křičí po prodaném utkání, ale sakra, proberte se. Nejen, že to je neuctivé vůči těm klukům, ale je to blbost. Kdo kdy viděl prodané utkání, když měl tým devětadvacet střel? Tak či onak, nyní se projevila ta nepřesnost, která ve hře panovala. Z takového množství pokusů je jeden gól žalostně málo, stejně jako dvanáct střel na samotnou bránu.

Ač naši hráči nehráli dobře, pískání a bučení si nezaslouží. Jsme slávisti, držíme přeci spolu, nebo ne? Pokud chcete chodit na fotbal pískat a nadávat nebo odcházet před koncem zápasu, nechoďte vůbec. V situaci, kdy se nedaří jsou na místě slova podpory, ne shazování. Poslední zápas této sezony odehrajeme příští sobotu v Teplicích, kde si můžeme upevnit druhou pozici a možnost zabojovat o Ligu Mistrů. Pojeďme hráčům poděkovat za nezapomenutelnou sezonu, zaslouží si to. Ať žije Slavia!

One comment on “Smutek, zmar, bezmoc…

  1. Zápas mohl být klidně prodaný.Argument,že bylo 29 střel neobstojí.Když „pustiš“soupeře do trháku 0-3,pak klidně až do případného stavu 2-3,můžeš hrát naplno a vyslat třeba 50 střel

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *