Hrdost, emoce, postup!

Slavia Praha 4 : 3 Sevilla FC

Eden byl svědkem velkého zápasu, který přepisoval historii! Sešívaní se po srdnatém boji plném zvratů dočkali obrovského úspěchu, o kterém budeme vyprávět našim dětem i vnoučatům. K vidění bylo hned sedm branek, prodloužení, obrovská kartoniáda přes celý stadion a hlavně emoce! Málo jich rozhodně nebylo! Po závěrečném hvizdu bylo jasné, že Slavia postupuje do čtvrtfinále Evropské ligy! 

Každý padá přes každého, vzduchem létá pivo, věci, lidi. Co se děje? Běží stodevatenáctá minuta a padne gól. Neskutečné. Není to ani pět let zpátky, co jsme se v Ostravě klepali strachy, abychom nesestoupili. Nemluvě o obavách o samotnou existenci klubu. A teď? Postoupili jsme do čtvrtfinále Evropské ligy. Fíha.

O váze tohoto zápasu se vědělo dlouho dopředu. Jen zapátrej v paměti, kdy jsme se dostali takhle daleko! Sevilla není banda ořezávátek. To jsme ostatně mohli vidět v prvním zápase. Ten jsme hlavně díky srdnatému výkonu a řádné porci štěstí dotáhli do remízového stavu. Slušný výsledek do domácí odvety. Utkání bylo vcelku rychle vyprodáno, tudíž nebylo o čem. Celostadionová kartoniáda! Samotné přípravy začaly již pár dní před dnem D. Malovala se plachta, ve středu se pro změnu sešla velmi solidní skupina na přípravu kartonů. Obrovský dík všem, kteří dorazili. Respekt těm, kteří vše realizovali a plánovali!

 

S blížícím se výkopem zesiloval pocit nervozity. Eden se začínal plnit, naši borci vyběhli na rozcvičku a my se dozvěděli sestavu. Stratég s kšiltem vymyslel opět další šokující, byť neprůstřelný plán. Obrannou čtveřici tvořil Kúdela, výjimečně na pravém beku, dále Ngadeu, Deli a Bořil. Střed pole byl domovem pro nejžhavější zboží českého fotbalu Součka a Krále, kteří doplňovali útočné trio Masopust, Traoré, Stoch. Na hrotu se měl srdnatě bít náš kapitán Škoda. Ač to na první pohled vypadá šíleně defenzivně, nabízelo to slušnou variabilitu hned k několika rozestavením. A v konečném součtu to na zanďoura rozhodně nebylo!

První z velkých momentů večera nastal s příchodem našich šampionů na hrací plochu. Všichni kartony nahoru! Celý náš chrám se oděl do červenobílé, která tvořila pozadí jasnému vzkazu. Kluci, bojovat! To vše doplnil nápis vespod Tribuny Sever:“Jsme vaše třetí plíce“. Choreo bychom měli, hození mincí a formality taky, jde se na věc!

Tým hnal vpřed již od úvodního hvizdu celý stadion. Atmosféra byla skvělá, stejně jako aktivní úvod červenobílých. První šanci měl ale přeci jen soupeř z Andalusie, konkrétně bombarďák Promes. Holandský křídelník si navedl kouli do středu hřiště a práskl do ní vší silou. Poprvé se skvěle blýsk Kolář, jenž padl jak šraňky a vytěsňoval na roh.

S blížící se čtvrthodinou hry přišla i první možnost pro naše barvy. Stoch zahrával rohový kop dle nacvičeného signálu. Centr směřoval na zadní tyč, tam vyplul odpoutaný Škoda vracejíc na malé vápno, kde byl ve správný čas na správném místě Ngadeu! Míša vymetl všechny pavučiny z Vaclíkovy šibenice, vedeme!

Sevilla se s nepříznivým stavem nechtěla smířit a vymýšlela, jak na pevnou obranu vyzrát. Do svých rukou to vzal Banega, který svou nebezpečnou rankou rozvlnil jen boční síť. Sešívaní byli pod obrovským náporem. Všichni svatí při nás stáli po půlhodině hry, kdy balon propadl na zadní k Promesovi. Ten protančil kolem Masopusta a svým pokusem, který byl ještě tečovaný, orazítkoval břevno!

A bylo hůř. Nepříliš povedený balon Banegy za obranu po chybě v komunikaci pouštěl Kúdela, který tím naservíroval dálnici pro záškodníka Promese. Balon si nadhodil a byl nabrán Kolářem. Ač to chvíli trvalo, Bělorus s píšťalkou ukázal na puntík! Penaltu si vzal na starost Ben Yedder a s přehledem vrátil Sevillu do hry.

Začátek druhé půle? Slast! Ještě než se začalo kopat do balonu, přivítali jsme našeho oblíbence, který reprezentoval ten podřadný klub z Prahy 7. Vaclík dostal slušnou sodu. Kvalitní čirá nenávist. Během úvodních jedenácti vteřin se toho stalo sakra hodně! Z obranných řad letěl dlouhý nákop vpřed, který propadl až do vápna, kam se vnořil Bořil, který po kontaktu s Navasem padl. Ač to bylo přísné rozhodnutí, Kulbakov odpískal penaltu! K té se postavil dosud úspěšný exekutor Souček a ten se nemýlil! Šoupl to pěkně pod klacek.

Velký špatný záhy předvedl při své oblíbené disciplíně Kolář. Rozehrávku si vytáhl na hranici vápna, kde pod tlakem našel jen soupeře. Munir El Haddadi pálil pohotově, ale jeho střelu naštěstí zblokoval Souček na roh. Ten jsme zvládli ubránit jen částečně. Kulatý nesmysl sice opustil naše vápno, ale zpět ho vcelku rychle vracel právě odchovanec Barcelony ve službách Sevilly Munir, jenž kouli nesmyslně napálil z voleje pod víko! Což o to, rána hezká, jenže ten klučina si mohl dát ještě párek. Vždyť byl úplně sám!

Sevilla nadále kontrolovala hru, ale její tlak byl bezzubý. Žádné pořádné ohrožení se nekonalo až do osmdesáté čtvrté minuty, kdy čaroval Kolář! Dobře kroucený rohlík vracel do ohně Goméz, jenž našel své spoluhráče na malém vápně a Ben Yedder z bezprostřední blízkosti mohl jen uklízet k tyči! Jenže proti byl náš brankář, který vytáhl perfektní zákrok a podržel svůj tým!

Zápas se chýlil ke konci řádné hrací doby a ta nervozita z předzápasu byla zpět. Dost jí dodával i běloruský mužík s píšťalou, který Olayinkovi pískl vše, co šlo. Snad i to, že na stopery soupeře dýchal. A pak to přišlo. Prodloužení! Teď nebo nikdy!

První slušnou šanci měl hned při začátku Souček, jenž se při rohovém kopu po odrazu balonu od obránce ocitl sám před Vaclíkem, ale na míč o pár čísel nedosáhl. Totéž se dá říct i na druhé straně o Kolářovi, který nedosáhl na hlavičku Vazquéze, ke které ho vybídl skvělým centrem Promes. Sevilla vedla a vypadalo to hodně zle. Teď jsme museli dát dvě branky. A to není vůbec jednoduché, navíc proti Seville za dvacet minut. Jenže my to nevzdali.

A teď to sleduj! Ťukec před vápnem! Traoré na Olayinku, ten zpět na Součka a rázem to letí do šestnáctky na van Burena! Ten převezme míč a bum na zadní tyč! Vaclík mohl jen bezradně koukat, je srovnáno! Frajer, který pomalu rok nehrál kvůli zranění, právě dává Slavii další naději v boji o postup. To nevymyslíš! Sešívaní po celou druhou část prodloužení tlačili, drželi balon a obléhali obranu Španělů.

Utkání už se chýlilo ke konci a začaly se dít věci. Věřil jsem, že to tam padne, ale ta situace mě fakt zaskočila. Člověk jen stojí, kouká s otevřenou pusou a kolem něj lítá všechno. A hlavně všichni. Noha, čepice, ale i lidé v mém okolí. Důvod? Minutu před koncem jsme předvedli akci na úrovni vesnické kopané a moderního fotbalu zároveň! Traoré byl před vápnem faulován a mohli jsme tak zahrávat standardku. Tu sice Zmrhal poslal do zdi, ale po několika odrazech mohl Traoré posouval na zadní tyč k Olayinkovi. Ten zachoval chladnou hlavu, zasekl kouli a servíroval jí zpět do ohně, kde vyplul právě Traoré! Nějak to tam prostě propadlo, míč byl v síti! Sen! Obklopila mě neskutečná radost a slzy štěstí.

Netrvalo to dlouho a chlapík v modrém ukázal na střed a hvízdl. Konec! Slavia postupuje do čtvrtfinále Evropské ligy! Byl to sakra velký boj. Ti kluci si sáhli na dno, odjezdili celých sto dvacet minut. Sevilla se s blížícím koncem válela na zemi, zdržovala co to šlo. Jistě nepůsobil ani Vaclík, který od Tribuny Sever dostával slušného čouda. Ale pak přišlo to, co dělá fotbal tak oblíbeným sportem. Emoce. Eden burácel. Kdo ví, jestli se třeba o pár metrů neposunul.

Následovaly oslavy, které byly velkolepé. Jindra Trpišovský byl dokonce vyzván na děkovačku, byla to jízda! Sešívaní ukázali srdce. Opět jsme viděli, že fotbal nejsou jen individuality. Vyhrát se dá i velkým odhodláním, kdy nejen jedenáct, ale tisíce lidí táhne za stejný provaz. My za ně nechali vše na tribunách, kluci se nám odvděčili tvrdou prací na hřišti. A to je naše Slavia. Jednou jsi nahoře, jednou zase dole. Osud nám nastražil už tolik překážek, že bylo na čase, aby se na nás zase usmálo štěstí. A teď nám vylosovali dalšího giganta, londýnskou Chelsea! Do Anglie to bude slušná invaze, o tom žádná. Nyní se ale musíme soustředit na ligu, před repre pauzou nás čeká výjezd do nedaleké Příbrami. Kdo nejede je Pelta! Ať žije Slavia!

 

Použité fotografie: Veru Photo, SK Slavia Praha, Milan Vobecký