Invaze do Liberce gól neviděla

Slovan Liberec 0 : 0 Slavia Praha

Zima jak z ruského filmu, na hřišti bojiště. Ani to neodradilo početnou výpravu našich fanoušků, kteří ve velkém počtu tvořili domácí atmosféru. V Liberci jich bylo přes dva tisíce! Utkání bylo na krev, sešívaní dřeli, ale na body to ovšem nestačilo. Slovan byl skvěle připraven, ukázkově napadal rozehrávku a důsledně bránil. Sám si ovšem nic výrazného nevytvořil. Ani sešívaní nepředvedli nijak dechberoucí výkon. Šancí si vytvořili po skromnu, střel bylo k vidění velmi málo. Proto se z Liberce vracíme rozladěni, jen s jedním bodem. To je ovšem málo, nebo ne?

Finále Fortuna ligy nabídlo hned v úvodu velmi zajímavý mač na místě, kde se nám dlouhodobě nedaří. Liberec je pro nás snad zakletý! Jenže v této fázi soutěže není prostor na zaváhání či na chyby. Každá z nich se totiž trestá! I proto dostala šanci jedenáctka, která válela doma s Olomoucí. Ač nebyla efektivní, proháněla jejich defenzivní řady na jedničku. A když se přidá to koření v podobě branek, může to fungovat. Alespoň takový byl plán.

Utkání bylo, stejně jako celé ligové kolo, v pietním duchu. Uctívala se památka zesnulého Josefa Šurala, který tragicky zemřel při cestě ze zápasu v Turecku. Před samotným výkopem tak byla minuta ticha, respektive potlesku. Domácí si připravili i prezentaci na jeho počest, do vzduchu bylo vypuštěno symbolických třiadvacet modrobílých balonků z hlavní tribuny. Velmi smutná událost. Odpočívej v pokoji, Pepo.

S úvodním hvizdem se šlo na věc! Zaplněná tribuna za brankou mohutně podporovala své borce od prvních minut, jak je zvykem. Byl to slušný hukot! Jenže na hřišti to nebylo ani z poloviny tak dobré. Domácí vytáhli agresivní presink, napadali rozehrávku, byli zkrátka všude. Místo šancí se hrálo spíš na fauly, těch bylo na obou stranách požehnaně. Největší náznaky k jakémusi ohrožení branky měl ovšem Slovan, zejména díky aktivitě při napadání. Nejednou totiž vyvinul tlak na stoper či na gólmana a ti stvořili místo rozehrávky paskvil. Ohrožení naší svatyně ovšem stále nikde, modře odění fotbalisté vše zadrbali. S blížícím se poločasem se sešívaní dokázali dostat ze sevření a vymýšleli útok za útokem. Pár možností tam bylo, ale většina z nich pohořela již tradičně na finální fázi věci. Nepřesné přihrávky, zbrklé manévry, nebo strach z toho, aby se vystřelilo. Největší „šanci“ v první půli měl Olayinka, ke kterému se odrazil balon po výběhu Nguyena. Nabízela se rychlá střela do odkryté svatyně, jenže nigerijský křídelník si balon posunul a záhy ho ztratil.

Vstup do dějství druhého byl o poznání lepší. Slavia měla hned na začátku slušný závar ve vápně, kdy se po několika odrazech dostal balon až na hranici vápna, kde číhal Olayinka. Ten se nerozpakoval a práskl balonem z voleje, mířil solidně k tyči, jenže na svém místě stál dobře postavený Hybš a ten odklidil merunu do bezpečí. Na druhé straně hřiště mohl zahrozit Potočný, ale jeho přímý kop z úhlu zaplul jen těsně nad naše břevno. S blížícím se koncem neuspěl ani Mick van Buren, jenž si balon zalepil, obtočil se a zpoza vápna pálil těsně vedle levé tyče.

Konec zápasu připomínal spíše tenis, kdy se sešívaní uchýlili k nákopům před a do pokutového území Liberce. Jenže nic se nedařilo, důsledné bránění severočechů trvalo do závěrečného hvizdu. Je to škoda. Tady se mělo bodovat naplno, ovšem vzhledem k průběhu zápasu si nic víc než bod nezasloužíme. Nemá smysl brečet nad rozlitým mlékem, musíme se soustředit na další zápas. Tam totiž můžeme vybojovat další body a dokonce se odrazit od Plzně! Právě Šádek a spol. totiž přijedou do Edenu, který byl na podnět „podmínky“, která už vlastně nebyla, zavřen. Napodobme atmosféru, jako proti Chelsea. Tým nás potřebuje! Ukažme fanouškům úspěchu, že nejsou vítáni. Pozorně sledujte informace na Tribuně Sever, musíme být jednotní! My jsme Slavia, vy nejste nic!