Zůstane Mick van Buren ve Slavii?

Zatímco v Čechách se stále počítá s dohráním dvou nejvyšších fotbalových soutěží, v Nizozemsku mají jasno. Místní vláda zakázala do 1. září veškeré sportovní akce, včetně fotbalových zápasů. Na to zareagoval holandský svaz automatickým ukončením nejvyšší soutěže s tím, že nikdo nezíská mistrovský titul a zároveň nikdo nesestoupí. S trochou nadsázky to může být dobrá zpráva pro Den Haag, kde kopou dva exslávisté. Klub se i přes obrovské zimní posilování krčí na předposledním místě Eredivisie, navíc ztrácí sedm bodů na příčku, ze které se nesestupuje. V tuto chvíli ovšem přichází i problém pro našeho kmenového hráče Micka van Burena, jenž je stále hráčem Slavie a v Holandsku pouze hostuje. Co s ním?
Kouč Trpišovský ho v zimě uvolnil zejména kvůli tomu, aby se rozehrál a byl připraven pro novou sezonu. Příliš prostoru ovšem nedostal a budoucnost v sešívaném je tak nejistá…

Tahoun Esbjergu podepisuje ve Slavii!

Do našeho klubu přestoupil v roce 2016 z dánské ligy, kde mu končila smlouva v Esbjergu. Tým z malého přístavního města rozhodně nebyl a ani není žádným gigantem, ale za jeho působení se těšil velkým úspěchům. Mick během svého prvního zahraničního angažmá zažil Evropské poháry, boj o top pětku v lize, ale také postupný sešup tabulkou.

V barvách Esbjergu dařilo již od samého začátku, kdy dopomohl důležitým gólem k postupu přes Saint Ettiene do základní skupiny Evropské ligy.  Následný dobrý los a povedené týmové výkony dostaly Esbjerg až do jarní části, kde ovšem vypadli s Fiorentinou. Jeho první sezona v novém dresu tak byla nadmíru povedená, svědčilo o tom i jedenáct branek, díky kterým se stal nejlepším střelcem týmu. V dalších sezonách se klub začal propadávat tabulkou, pohořel v předkole do pohárů a řadil se spíše k průměru. Když mu v létě již zmíněného roku 2016 končila smlouva, rozhodl se pro změnu. I přes nabídku prodloužení kontraktu nakonec vyslyšel volání Slavie, která se o něj zajímala již v zimě. Červenobílí tak podepsali útočníka, který se mohl pyšnit bilancí pětadvaceti branek v pětaosmdesáti zápasech. Velkou zásluhu na celém transferu měl  také jeho agent Jiří Müller. Právě on Micka doporučil.

Nejhorší možný start

Začátek v novém klubu byl ale těžký. Mick sice debutoval poměrně brzy, hned ve druhé předkole Evropské ligy, kdy Slavia vycestovala do Estonska, ale nebyla to žádná sláva. Tehdy se svezl s týmem a ani svou čtvrthodinu, na kterou dostal šanci, nijak nezužitkoval. Na hřiště se poté dostával jen zřídka. Počet odehraných minut nezlepšila ani změna kouče, kdy trenéra Uhrina mladšího nahradil Jaroslav Šilhavý. Největší bota ho totiž tlačila v obranné fázi a fakt, že byl využíván spíše na křídle, než na pozici klasického hroťáka, jak byl zvyklý. Dalším problémem byla skutečnost, že se Šilhavý snažil sázet na osvědčená jména a sestavu nijak výražně neměnil. První sezóna naší holandské posily tak skončila vcelku bídně. Nastoupil jen čtrnáctkrát, převážně jako žolík a vstřelil jen jednu branku – proti Litoměřicku.

Absolutně jiný směr jeho angažmá v Edenu nakopla nová sezona, kdy se trenérovi osvědčil v přípravě. Naskočil do všech kvalifikačních zápasů Ligy mistrů, figuroval také v sestavách pro skupinu Evropské ligy. Oproti minulé sezoně měl mnohem lepší podzim a konečně ukázal své silné stránky. Neustále zatápěl obranám soupeře, zejména díky své bojovnosti. K dobrým výkonům přidal i čtyři branky a měl velmi dobře nakročeno, jenže poté přišel rok 2018.

Nejsmolnější rok v kariéře

Slavia se během zimní pauzy odhodlala k odvážnému kroku. Zkušeného trenéra Šilhavého nahradila nová krev – Jindřich Trpišovský. Zpětně můžeme říct, že styl nového kouče Mickovi skvěle sednul. Mnohem víc mohl využít svou dravost a obětavost, už jen díky tomu, že noví trenéři lpěli na atletické vybavenosti a výbušnosti. Jenže Mick nastoupil v novém roce jen dvakrát. Osudným mu bylo dosud nezapomenutelné derby na Letné, kdy sešívaní po poločase prohrávali 3 : 0. Van Buren naskočil do druhé půle a rázem rozkmital naši hru. Ale u vyrovnání na hřišti nebyl, protože po osmadvaceti minutách musel vinou vážného zranění ze hřiště. Sezóna pro něj skončila.

V létě se vrátil ještě silnější, než předtím. Veškeré bolístky rychle vyléčil a mohl se tak zapojit do letní přípravy. A byl skvělý! Chytil formu, zdobila ho dobrá fyzička, trenér s ním dokonce počítal do základu pro první ligový zápas se Sigmou. Jenže přišla další rána. Tři dny před prvním mistrákem se znovu zranil. A ještě hůř. Při střetu s gólmanem si zlomil lýtkovou kost, což ho automaticky vyřadilo až do konce kalendářního roku.

Comeback ve velkém stylu!

Leckdo by byl s psychikou úplně dole. Jenže Mick se stále držel nad vodou. Nadále podporoval své spoluhráče, oporou mu byla také rodina, se kterou po operaci trávil čas. A veškerá ta smůla, co se na něj za poslední rok lepila, byla rázem fuč. Zažil návrat snů. Svůj první ostrý zápas odehrál doma proti Teplicím, kdy pečetil výhru lahůdkovým gólem na 2 : 0. Tým byl v laufu a on se k němu připojil na pozitivní vlnu. Trenéři ho nadále využívali jako žolíka, který naskočil na poslední půlhodinu doslova rozmetat unavenou obranu soupeře. Připisoval si důležité góly, mimo jiné byl také jedním ze střelců z památného mače se Sevillou. Na konci sezony mohl slavit slávistický double, ke kterému dopomohl šesti góly. Dal jasně najevo, že se s ním musí nadále počítat!

Setkání bývalých parťáků s hořkým koncem

Pro současnou sezonu 2019/20 byl dokonce útočníkem číslo jedna, ale svůj post si příliš dlouho neudržel. Trenér ho chválil za zápal do hry, za vytvořené šance, ale chybělo tomu to hlavní – góly. Zahazoval až neuvěřitelné množství šancí, což ho nakonec vyřadilo ze sestavy. I proto se s klubem během zimní přestávky domluvil na půlročním hostování. Potřeboval herní vytížení.

Nakonec zvolil to (tehdy) nejlepší možné řešení – zakotvil doma v Holandsku, konkrétně v Den Haagu. Tam se potkal také s bývalým parťákem ze Slavie – Tomášem Necidem. Jeho nový klub byl namočený v boji o udržení v lize, nečekalo ho tedy nic jednoduchého. Den Haag v zimě mohutně posiloval, získal plno hráčů na hostování a byl odhodlaný k setrvání v nejvyšší soutěži. Jenže záchranářská mise nedopadla příliš slavně. Mick debutoval hned při prvním možném zápase s Waalwijkem, kdy se sice vyhrálo 2 : 0, ale zároveň to byla jeho poslední šance od začátku. Jeho tým schytával jeden debakl za druhým, ztrácel nadějně rozehrané zápasy a bodové manko na bezpečná místa v tabulce se stále navyšovalo. Mick navíc vypadl ze sestavy a za celé své působení nastoupil pouze čtyřikrát. Místo šance se rozehrát byl postaven do ještě horší pozice, než byl ve Slavii. A nenapomáhal tomu ani fakt, že Den Haag vyznává absolutně jiný styl fotbalu, než náš kormidelník Trpišovský.

Měla by si Slavia svého „žolíka“ nechat i pro příští sezonu?

Současná situace Mickovi rozhodně nehraje do karet. Zásadní otázka ovšem zní – měla by si ho Slavia ponechat a počítat s ním pro novou sezonu? Za mě rozhodně ano! Ano, pravda, dosud neprokázal, že má na základní sestavu. Jenže co není, může být. Rozhodně není typem hráče, který by něco vypouštěl nebo se vymlouval. Je to dříč, navíc je zatím ochoten přijmout roli náhradníka. A pokud to takto bude fungovat nadále, byla by škoda se ho zbavit, jestliže nepřivedeme někoho kvalitnějšího. Na lavičku je to určitě kvalitní hráč, vždy hru dokáže zvednout, navíc zapadá do Trpišovského stylu hry. Naučil se také bránit a zapracoval na své fyzické připravenosti, je učenlivý. Nemůžeme od něj čekat, že nastřílí dvacet branek za sezonu. Zaujme vás jinak. Ať už svou dravostí, tahem na branku, bojovností či souboji 1 na 1.

Poslední slovo má ovšem trenérský štáb v čele s vedením. Do léta můžeme tedy jen spekulovat a tipovat, jak se rozhodnou. A co byste udělali vy? Jste pro setrvání Micka van Burena ve Slavii, nebo jste razantně proti? Podělte se s námi o váš názor v komentářích na sociálních sítích!