Kdo s koho? Tecl versus Musa

„Proč zase hraje Tecl? Ten kluk v životě nedá gól, vždyť je strašnej!“ Přesně tohle jsme mohli číst či slýchat poslední poslední týdny mezi slávistickou veřejností. Standa Tecl se po zranění potýká se slabou produktivitou, přičemž mu na záda dýchá ambiciózní Musa. Gólostroj z Liberce, kluk do vápna, který vám dokáže vystřelit důležité body. Sám to na jaře párkrát dokázal. Právě díky jeho trefám se stále ozývají hlasy, ať kouč Trpišovský začne využívat spíše jeho než „neproduktivního“ Tecla. Útočník má přeci dávat góly! Jenže musí tomu tak být za každou cenu?

Sešívaní mají hodně slabé jaro. Omlazování kádru nevychází úplně dle představ, takže i přes pár pozitivních prvků máme spíše pocit hořkosti. Bojuje se, to je hlavní. Teď už by byla velká škoda ztratit první flek. Zbývá nám pouze nadstavba, do které jdeme se šestibodovým náskokem nad Plzní. To to splasklo, že? Při vstupu do jarní části jsme měli náskok větší o deset bodů! Jenže tým opustily opory, zapracovávají se noví hráči, hraje se trochu jinak. Hledají se nové osobnosti, vše se sehrává. Kdo ví, jak by to bylo, kdyby některé stálice neodešly. Třeba bychom byli klidnější a produktivnější.

Právě produktivita je totiž základ veškerého úspěchu. Když nedáš gól – nevyhraješ. A to nás sráží nejvíce. Leckdy to ovšem není jen o gólu jako takovém, ale dostání se do šance proti uzavřené obraně. A když už ty šance máme, tak to tam nespadne. Nalijme si čistého vína, sledovat jak Standa Tecl pálí jednu šanci za druhou fakticky bolí. Často můžeme slyšet, že by to Musa trefil. Což je dost pravděpodobné, ale tady narážíme na jeden prostý fakt. Tecl je i přes množství zahozených šancí stále prospěšnější, než Petar Musa. Alespoň v této situaci.

V týmu je dlouho, má zkušenosti a zvládne své mladé spoluhráče/nováčky v týmu dirigovat. Není zástupcem kapitána jen tak pro nic za nic. Navíc vyniká v tom zásadním, co plno lidí ani nevidí. Je strašně důležitý v mezihře. Pomáhá zakládat akce, jak svými náběhy, tak nabídkou pro rychlou kombinaci. Svým pohybem rozbourává obranu, otevírá prostor svým spoluhráčům. Když jsme naopak bez balonu, zvládá napadat rozehrávku. Navíc je skvěle fyzicky připravený. Kámen úrazu přichází v té obecně nejdůležitější části pro útočníka – nedává góly. A šancí na to má plno. Góly za celé jaro, to je fakticky málo.

Je dost možné, že by některé z jeho šancí Petar Musa jistě proměnil. Je to skvělý zakončovatel, má výbornou orientaci, je důrazný. Útočník do vápna – značka ideál. Jenže není tak komplexní. Proto má Tecl lepší výchozí pozici než produktivní Musa. Petar by mohl být útočníkem číslo jedna ve chvíli, kdy by sešívaní měli například Hušbauera. Tým by měl o zkušenost navíc, na hřišti by se pohyboval hráč, který nezmatkuje a dokáže vás najít, ať stojíte kdekoliv.

Jak je Tecl důležitý jsme mohli vidět například v předminulém zápase v Ostravě. Sešívaní začínali s Musou na hrotu, ale už po poločase šel ze hry. Prakticky nebyl u balonu, dostával těžké přihrávky a Slavia vůbec nekontrolovala hru. Ve druhé půli se s příchodem Tecla zvýšila naše převaha a aktivita, bohužel jsme doplatili na nedostatek kreativity a zkušenosti. Toho hladový Baník využil. Velebení Teclovo přínosu pro tým si sám útočník trošku shodil svým zbytečným vyloučením, které mi doteď hlava nebere. I přesto to ovšem můj názor nemění.

Oba dva útočníci jsou kvalitními hráči, kteří jsou ve Slavii právem. Oba dva jsou pro tým platní, ale každý v jiném směru. Zatímco zkušený Tecl dokáže pomoci s postupným útokem a celkovou hrou, nadějný Musa vám dokáže přijít na posledních dvacet minut a rozhodnout zápas. Předpoklady na to jistě má a pokud bude tvrdě pracovat, jistě je naplní. Oba si zaslouží podporu, nikoliv shazování a urážení. Obzvlášť teď musíme táhnout za jeden provaz a společně ten titul urveme!